Vydávat dnes náročnou monografii málo známého umělce je sebevražda. I Spielmann ale balancoval celý život bez prostředků, na hraně bizarnosti. Pokračovat dál dopředu navzdory racionalitě dává smysl i mně. Pracuji dále na výstavách a záchraně Spielmannovy pozůstalosti. Dlouho jsem chtěl dát přes okraje listů jako protipól hřbetu nápis ‚Hovno s makem‘ (v češtině), kterým glosoval Oskar bratru Paulovi své rozpoložení, když se nedařilo. Jak by se kniha rozevírala, nápis by se rozpadal, rozplýval, mizel rozložený v jednotlivých listech. Nakonec jsem rád, že tam není. Věřím, že Spielmann byl častěji nahoře, někde v pohádce nebo přímo v baletu pouštní noci. Takového jej chci uchovat. (IH)

Knihu lze získat ve vybraných knihkupectvích nebo přímo u vydavatele.

Životní příběh sochařky Mary Duras (1898–1982) se odehrál na pozadí pohnutých dějinných událostí 20. století, které významně ovlivnily její soukromý i umělecký život. Osobní biografie kosmopolitní umělkyně je spíše námětem na román. Její dílo vznikalo na pomezí česky a německy hovořícího prostředí. Těžiště monografie spočívá v zachycení meziválečného období a zasazení díla Mary Duras do kontextu českých i (středo) evropských dějin umění. Do něj navzdory nesporným uměleckým úspěchům i úzkému sepětí s českými umělci, podobně jako jiní německy hovořící umělci, díky xenofobii české uměnovědy dosud zařazena není, přestože byla jednou z prvních žen, jež studovaly na Akademii výtvarných umění v Praze, vystavovala v Paříži a Londýně, reprezentovala Československo na čtyřech Benátských bienále a jako jediný domácí zástupce se prosadila do Berliner Secession. Vznik dvoujazyčné monografie (česky a německy) zásadně podpořilo objevení a zpřístupnění části pozůstalosti umělkyně, obsahující klíčový archivní a fotografický materiál umožňující zpracování soupisu jejího sochařského díla. Kniha je prvním svazkem edice monograficky mapující dílo a osudy významných německy hovořících českých umělců.